TERAPIE - koučing, mediace a konzultace

Ne vždy je nám zřejmé to, čím bráníme vlastnímu klidu nebo radosti. Někdy stačí dobrý přítel někdy je potřeba profesionál.

Jeden celek (terapie) a tři metody se často v názvu zaměňují, a je to tak vlastně v pořádku.

Společné sezení terapeuta a klienta či klientů, nemusí mít správný název na to, aby správně fungovalo. Důležité je to, s jakým záměrem, a jakým směrem se budeme ubírat.

Ctím to, že všeobecným principem terapie by mělo býti přivést člověka k vlastnímu vědomí a smyslu jeho vlastních činů. Tím pádem i k vyšší etice, vnitřnímu klidu, znalosti toho kdo jsem, kam kráčím a jakou roli hraji.

Jak to vše nazývám sám, si můžete přečíst níže...

Terapie, koučing, mediace a konzultace: Services

NOVINKA: zvažte zda je vhodnější si tyto služby objednat osobně, nebo v on-line podobě přes what's up, messenger, MS teams, nebo prostě přes telefon.

Tato možnost tady je nově, dříve jsem této variantě nevěřil. Ohlídat si směřování i vyjadřování klienta jde snadno i prostým poslechem či videokonferencí. Má osobní účast tak není nutná a za lockdownu se ukázalo, že výsledky jsou téměř stejné.

Rezervace jsou možné zde přes systém, ale přesto upřednostňuji telefon, kdy mě můžete slyšet a udělat si vlastní názor a třeba mi i hned říci, že se na sebe těšíme, nebo také, že se raději nepotkáme.

Rezervace služby

Terapie (celek)

Slovo terapie se v mém pojetí, dá nazvat cesta. Za tímto účelem také kdysi vznikal můj projekt zdravacesta.cz, který měl propojovat lékařské postupy (chápejme moderní alopatickou medicínu) a tradiční medicinmaství (kauzální, tedy příčinnou medicínu) zahrnující celostní pohled na člověka, jako na bytost stojící uprostřed různých emočních, rodinných a jiných vlivů.

Terapie je cesta, která má svůj prvotní záměr, má svůj způsob pohybu (tedy nástroje, techniky, praktiky) má své milníky (tedy záchytné body a postupné změny) a svůj cíl.

Záměr je tím co prvotně stanovíme a společně pojmenujeme před začátkem terapie či série sezení, které budou zapotřebí. Témat je celá škála, namátkou bývá: přestat se bát, opustit své problémy, přijmout se v nové situaci, uzdravit se z... . to vše a mnohem více se dá zacílit, zaměřit a postupně proměnit něco, co nás trápí do něčeho co nám přináší více radosti. Záměr je málo kdy člověku znám. Proč bych opouštěl strach když nevím, že mi to přinese nové pozitivní možnosti? Proto počátkem terapie je stanovení záměru. Ono pověstné připuštění si. Dosti často nesoucí sebou AHA moment, který je obvykle provázen větou: To mě doposud nenapadlo, máte pravdu, ano tohle mě trápí...
Způsob pohybu je to, co terapeut nabízí a má ve svém pomyslném kufříku. Já jsem ten typ, co se neustále vzdělává a má již mnoho nástrojů na každou jednu situaci. Jsou však terapeuti, kterým stačí jeden nástroj, kterému se budou věnovat stále a je to tak v pořádku. Tak jako každý klient nebude spokojen se svým terapeutem a změní jej, tak stejně terapeut nemusí chtít každého klienta a je to tak také v pořádku. Není přece na světě ten, který by se zalíbil všem. Nástrojem mohou být i koučink, mediace i konzultace.
Milník je pro zkušeného terapeuta něco, co může nabídnout jen ze své zkušenosti. Ony složité životní situace jsou nepřehledné, ale můžeme je rozložit na jednotlivé jednoduchosti a nastavit to, co půjde na přetřes jako první. To jak poznáme, že to zabralo a co bude další krok. V praxi to vypadá třeba tak, že: Nejdříve se zbavíme problémů na páteři, který vám brání v pohybu, jakmile ucítíte úlevu, tak začneme s posilováním zdravého postoje. Jakmile už budeme věřit páteři a vás už nebude trápit bolest, začneme pracovat na psychické obtíži, která vás trápí (pokud neodezní už spolu s problémem páteře, což se děje častěji než by se zdálo)

Toto bohužel alopatická medicína neumí a nedělá. Problém -> řešení a tečka, což není o vlastní vůli člověka a práci klienta na sobě samém. Je to o zbavení se zodpovědnosti a svého podílu na svém zdraví, ať už fyzického či duševního (nefunguje to a fungovat nebude).
Cíl, člověk je v řešené oblasti zdráv. prošel procesem změny a cítí spokojenost s výsledkem, i když cesta i způsoby nemuseli být úplně příjemné, výsledek stojí za to.

Zní to rozumně? Zní to citlivě? Dává to smysl? Ano, i mě.

Koučink (nástroj)

Kouč a trenér jsou dva lidé nebo dvě odlišné polohy jednoho člověka. Zatím, co tréning pomáhá cyklickým opakováním téhož, k dosažení rutiny nebo chcete-li dokonalosti. Tedy metoda kdy člověk poslouchá pokyny trenéra.

Koučink je pravým opakem. Kdy kouč poslouchá klienta a vede jej k přirozenému výkladu svých postojů, myšlenek a názorů k dosažení jeho vlastního cíle.
Duševní trenér, tak může nařídit meditaci či nějakou jinou mentální rutinu, jako je třeba pití bylinné směsi a mnoho dalšího.
Mentální kouč vám pomůže vynést vlastní nápady napovrch a usnadní vám následovat vlastní cestu, která se stane jasnější a pochopitelnější.

Co si myslíš, že ti opravdu brání v dosažení tvého cíle? Jaké kroky by jsi měl podniknou k vyřešení situace? atp.

Tato metoda se dá také nazvat "Navrtávač" neboť často dochází k změně to jak obvykle reagujeme na vniklé situace a pomáhá nastolit nové pohledy, nové vlastní pohledy, které se v nás samotných vždy nacházejí, jen my je často přehlížíme (ututláme, přebijeme myslí, potlačíme nebo upozadíme).

Dělat věci stejným způsobem, nepovede nikdy k jiným výsledkům.
(parafráze myšlenky Alberta Einsteina)

Mediace (nástroj)

Na vztah je dvou málo, ale tři jsou moc...
Tohle je věta, která v mé představivosti popisuje tento nástroj asi nejdokonaleji. Dá se vždy říci, že stará pravda o tom, že u sebe nevidíme to, co na druhých je tak zřejmé.

Doma, v práci, v teamu (sport, práce) prostě všude vytváříme různé interakce (myšleno vztahy) a ty nás formují do názoru na ty druhé. Často v řešení vztahových problémů vystupuje z role "my" do role "Já" nebo Ty". Tyto výstupy pak postrádají smysl a často se začneme mezi sebou tímto zrazovat. Tyto malé, či větší zrady pak vedou k nedůvěře a k nejistotě toho co se nazývá intimita vztahu a posléze to přerůstá v nevraživost a samotu.

Mediace je jisté prostřednictví, které se dá aplikovat kdekoliv kde můžeme najít lidi jedoucí si to své aniž by měli tu úctu ke kolegům a partnerům. Dochází tak k nepříjemnostem a rozchodům. Někdy je sice rozchod to nejlepší a vede ke dvěma šťastnějším subjektům, ale častěji je znovu navrácení sounáležitosti k celku rodiny či firmy, tím kýženým výsledkem.

Už jste asi slyšeli, že komunikace je základ dobrých vztahů, ale víte jestli komunikujete přirozeně? Víte jestli druhá strano chápe totéž stejně. Jeden o koze, druhý o voze je častější než se zdá. Nejen, že pověstný Babylón vytvořil bariéru mezi jazyky odlišných národů, pomyslně tento příměr způsobil i to, že ani my Češi mezi sebou nenacházíme tu spolupracující metodu Vítěz - vítěz, ale nějaký soutěživý paskvil.

Mediace je nástroj kde mediátor vyslechne obě strany a pomáhá vytvořit společný průsečík, kde obě strany konečně vidí situaci společně.

Mnohokrát víme co chceme říci, málokdy však tušíme, co ten druhý potřebuje slyšet.

Konzultace (nástroj, nebo počátek)

Když se mě kdokoliv zeptá zda potřebuje terapii, řeknu:

"Ne nepotřebujete, ale může být velice prospěšná."

Úvodní konzultace dokáže otevřít mnohé dosud přehlížené důležité momenty života dosavadních pracovních postupů atd. Teprve na základě tohoto lze zvážit prospěšnost dalších kroků danému klientovi. Dobrá diagnostika, moře pochopení, důkladné naslouchání a konečně nějaký ten nástin postupů a doporučení ze zkušenosti v daném oboru otevírá plný dialog mezi Konzultantem a Klientem. Takový dialog teprve posouvá práci na klientovi do pozice spolupráce a ta vede osamostatnění v procesu, který zprvu byl jen velice nejasný.

Vždy se konzultuje úroveň pochopení situace a také to kdo v dané situaci zastává jakou roli. Konzultuje se i to jak je situace vnímaná okolím a jaké má něj dopad. To zda jde o opakovanou záležitost nebo jde pouze o jednorázovou zkušenost, bez dalšího vlivu.

Během procesu zjišťování se pak utváří schéma další práce, tedy terapie procesů, věcí, míst, rolí a vlastně všech faktorů, které mohou nastolovat disharmonii celku, který zkoumáme.

Málokdo se v tomto procesu konzultace ubrání tomu najít jen doporučení a ty nastolit. Proces konzultace tak neplní svou podstatu a jde spíše o poradenství. Proces konzultace má však jiný smysl a to je opět získání nových dosud neviděných možností.

Větu z filmu Na samotě u lesa: "Pane Lorenc, uvezu to?" známe asi všichni, konzultace
je pravým opakem.

Ať už použijeme název terapie, nebo jiný, výsledkem je vždy příjemnější život.
Radost či štěstí jsou pouhé projevy, příznaky. Opravdovým projevem je dojetí.

Věřím-li, že na počátku bylo slovo, tak na konci bývá ticho ...